Skořápka v Sadské

Kulturní a informační centrum města Sadská za spolupráce místního divadelního spolku Klicpera a finanční podpory města uspořádalo ve dnech 10.–13. dubna 2025 krajskou postupovou přehlídku venkovských divadelních souborů, nesoucí již po 25. název Klicperovy divadelní dny. Zúčastnilo se jí šest divadelních souborů. Tři z nich uvedly hry vysloveně komediálního ražení, další dva přinesly také komedie, avšak se závažnějším myšlenkovým posláním. Jeden soubor pak představení pro děti. Program tvořila ve čtyřech případech díla českých autorů a dvě hry zahraniční provenience (Francie a Polsko). Všechny inscenace čerpaly z předloh současných autorů. Nejméně u dvou inscenací lze hovořit o nesporném autorském vkladu jejich režisérů. K inscenacím se uskutečnily rozpravy vedené lektory přehlídky Milanem Strotzerem, Petrem Svobodou a Karlem Tomasem. Byly přístupné hrajícím divadelním souborům, divadelníkům z jiných souborů i divácké veřejnosti.

Rádobydivadlo Klapý se přehlídky zúčastnilo s nastudováním hry Skořápka od Marcina Szczygielského, polského spisovatele, novináře a grafického designera. Hra z roku 2010 je postavena, tak jako i jiná jeho díla, na charakterovém protikladu dvou postav. V případě Skořápky na diametrálně odlišných žen. Jedna je knihovnice Halina, která žije ve skromných poměrech pouze se svou matkou, příliš o sebe nedbá a její život je vymezen nepříliš tvořivým pracovním prostředím a soužitím s matkou. Druhá – atraktivní Roxana – je manželka muže z bohaté rodiny, do níž se provdala s vidinou nadstandardního luxusu, kterého se jí dostalo, avšak za podmínky bezdětného manželství. Při náhodném setkání těchto žen dojde ke střetu dvou diametrálně odlišných světů, které se postupně vzájemně ovlivňují a vyústí v přátelství a nalezení plnohodnotnějšího smyslu jejich životů. Textová předloha není žádné veledílo, je však dobrou hereckou příležitostí pro dvě zkušené herečky.

V inscenaci v režii Jaroslava Kodeše vystupují další dvě postavy ve vedlejších rolích (řemeslník Marek a uklízečka Naděžda). Hra je situována do několika prostředí. Jejich rychlé proměny umožňuje výborné scénografické řešení Gabriely Pojerové. Je založeno na využití čtyř kovových židlí, které se proměňují výtvarně pojednanými látkovými návleky. Scénografka je rovněž autorkou zdařilé kostýmní výpravy. Velmi dobrá režie věnovala péči i zvukovému plánu inscenace, a to nejen v jejím přidaném rámci. Co je však kromě režie a scénografie obzvláště ocenitelné, to jsou herecké výkony obou představitelek žen v hlavních rolích a jejich dokonalá souhra. Jmenovitě Lenky Svobodové Šťastné v roli Haliny a Petry Maťákové v roli Roxany. Nicméně, ani herci ve vedlejších rolích – Pavel Macák a Naďa Hladíková – nezůstali svým úkolům nic dlužni. Inscenace Skořápky se stala jednoznačně vrcholem přehlídky a byla nominována na celostátní přehlídku venkovských divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou.

Milan Strotzer