Vrhači nožů

Miklos Hubay: Vrhači nožů



Tragikomedie o rozpadu patnáctiletého manželství. Touha po štěstí, po kariéře – a po emigraci. Vyrovnávání se se ztrátou syna a se ztrátou iluzí. Maďarsko 1957. I stěny mají uši… Naléhavá evropská variace na Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové.

Překlad Anna Rossová, režie Ladislav Valeš, scéna Miroslava Tomasová, zvuky Pavel Kvěch. Hráli: Vladislav Kaspar (Imre) a Liběna Štěpánová (Dora).

Premiéra 27. 3. 1990 v Libochovicích, naposledy 26. 8. 1991 v Lázních Mšené, hráno 20x  – 4. premiéra souboru

Z celkového počtu repríz účast na přehlídkách:

  • účast na krajské přehlídce vesnických souborů v Mašťově 1990 – ceny za herecký výkon Vladislav Kaspar a Liběna Štěpánová,
  • účast na KDP Vysoké nad Jizerou 1990 – nesoutěžně,
  • účinkování na přehlídce O Pohárek SČDO v České Lípě 1991 – jako inspirativní představení v rámci doplňkového programu,
  • účinkování na Karlovarském Harlekýnu 1991.

Napsali o nás

Na závěr přehlídky vystoupil divadelní soubor OB Klapý, který je známý zajímavou dramaturgií (připomeňme Tetterovu Zeď a Radzinského Divadlo za časů Nerona a Seneky). Také text maďarského autora M. Hubaye Vrhači nožů nepatří k běžně u nás inscenovaným předlohám. Proměnlivost a plastičnost mezilidských vztahů ve vyostřené situaci rozpadajícího se dlouholetého manželství je umocněna hereckým koncertem K. Kaspera (sic! Imre) a L. Štěpánové (Dora) a jejich promyšleným a důsledným režijním vedením (L. Valeš). Snad jen samotný závěr inscenace, v němž se ozve výstřel, vnesl do řad diváků trochu zmatku a nebylo vždy jasno v tom, že konec je otevřený. Nicméně hluboký emotivní zážitek tato nejasnost nemohla zkalit.

EXNAROVÁ, Alena. Tam na horách. XXI. národní přehlídka vesnických divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou. Amatérská scéna. 1991, roč. 28, č. 1, s. 2-3

MIMOCHODEM…

Láďa Valeš dělal svým hercům tu a tam hrozné věci. Například při jedné repríze tragikomedie Vrhači nožů – hrála se v době, kdy byly zpřístupněny svazky StB – přišel na jeviště v klobouku a kožeňáku, chvíli tam jen tak existoval – a nakonec postavy – nebo herce? – zastřelil…