Dana Cendrová

Dana Cendrová (Krauskopfová), herečka, patří k zakladatelům Rádobydivadla

Vzpomínky? Zrovna nedávno jsem si vzpomínat zakázala, ale když máme to výročí!? Jeli jsme na první zkoušku první hry Zeď. Láďa Valeš, Kaspar, Evička Andělová a já. Láďa nám dal za úkol vymyslet název souboru a Evička navrhla Rádobydivadlo. Tehdy mi to připadalo praštěný, ale protože nikoho nic jiného nenapadlo, tak jsme všichni souhlasili. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba. Mám ráda to zvláštní divadelní prostředí a lidi, kterým snad víc rozumím než ostatním. Jsem vděčná, že jsem u toho mohla být.             Dana Cendrová 10. 8. 2016

Dana Cendrová patří  k zakládajícím členům Rádobydivadla Klapý. Tím pádem se také objevila v prvním představení, a to v Tetterově Zdi, a na rozdíl od Evy Andělové, která musela hrát mnohem starší postavu, nežli je ona sama, tak v případě Dany to bylo opačně. Dana měla za úkol ztvárnit roli patnáctileté Tili a provedla to geniálně.

Upřímně přiznávám, že mám pro Danu slabost. Poprvé jsem ji viděl v představení roudnických ochotníků Křišťálová noc od Františka Hrubína. Původně jsem se jel podívat na herecký výkon mého přítele Vladislava Kaspara, který v té inscenaci hostoval, ale při všech jeho kvalitách, které byly nesporné, jsem byl mile překvapen a více zasažen výkonem právě Dany. Od té doby mi utkvěla pevně v paměti, a když se mi posléze přihodilo, že před generálkou hry Generální zázrak, což byla má první režie v Libochovicích, náhle těžce onemocněla Mirka Hampová, tak jsem si bleskově vzpomenul na Danu. Večer jsem s Vladislavem Kasparem, který v tom zmíněném představení hrál hlavní roli, a  s Pavlem Kvěchem, což byl zvukař, odjeli za Danou do Roudnice nad Labem, kde jsme ji poprosili, zda by s námi představení nenastudovala. Pracovali jsme téměř celou noc. Druhý den jsme si odpoledne udělali společnou zkoušku se souborem a večer jsme měli premiéru, které se osobně zúčastnil jeden z autorů Miloš Horanský – a pokud někoho chválil, byla to právě Dana.

Dana se pak kvůli mateřským povinnostem na delší dobu odmlčela, aby se pak vrátila jako služka Poncie v naší hře Ukrutný Lorco coridou voníš… – a musím opět konstatovat, že to byl návrat velkolepý. Dana má úžasný dar vtisknout svým postavám opravdovost a notnou dávku lidskosti, ať to byla Emilie Ekdahlová v inscenaci A Ježíšek už dávno…, Golda v inscenaci Všechno není košér, kde jsem měl tu čest být jejím partnerem v roli Tovjeho. Její monolog, ve kterém pomáhá své dceři rodit, mě vždy dostal a měl jsem mnohokráte slzy v očích.

Bez Dany Cendrové by byl život v Rádobydivadle podstatně chudší. Dana je solitér, na který si můžeme v klidu vsadit, nikdy nezklame. … napsal Ladislav Valeš v Almanachu Rádobydivadla v roce 2016