Divadlo za časů Nerona a Seneky
Edvard Radzinskij: Divadlo za časů Nerona a Seneky
Tragédie na antickém půdorysu o totalitní společnosti, v níž se na přání cézara kdokoli může proměnit v cokoli: císař v boha, senátor v koně, kurva v pannu, lež v pravdu a živý v mrtvého. O podílu intelektuálů, umění a lidu na zločinech vládců.
Překlad Jana Klusáková, režie Ladislav Valeš, výtvarná spolupráce Jiří Pilnaj, kostýmy Petra Tichá a Alena Kasperová, zvuk a hudba Pavel Kvěch, hudební spolupráce Eva Muríňová, světla Vladimír Stejskal, světelná spolupráce Pavel Jílek, technická spolupráce Vlastimil Mareš a Ota Řepík, účinkující Vladislav Kaspar (Nero), Pavel Fischer (Seneka), Břetislav Žídek (Amor), Zdislava Řepíková, Petra Tichá, Hana Krupková a Šárka Coufalová (Venuše), Václav Tichý (Senátor-kůň) a Josef Zeman (Stařec v sudu).
Premiéra v lednu 1988 v Libochovicích (výběr pro krajskou přehlídku Divadelní Mašťov), naposledy na přehlídce v Kadani v květnu 1989, hráno 15x – 2. inscenace souboru
Z celkového počtu repríz účast na přehlídkách:
- účast na krajské přehlídce Divadelní Mašťov – cena za režii Ladislav Valeš, cena za herecký výkon Vladislav Kaspar, čestné uznání za herecký výkon Václav Tichý, čestné uznání za inscenaci s návrhem postupu na národní přehlídku,
- účinkování na FEMAD Libice nad Cidlinou 1988,
- účinkování na KDP Vysoké nad Jizerou 1988 – čestné uznání za režii Ladislav Valeš, čestné uznání za vytvoření postavy Nerona Vladislav Kaspar,
- účinkování na XX. krajské přehlídce severočeských amatérských divadelních souborů v Žatci 1989,
- účast na Kadaňském divadelním květnu 1989 – cena za režii Ladislav Valeš.
napsali o nás
Divadelní soubor Rádobydivadlo OB Klapý si zvolil k nastudování náročný text sovětského autora Edvarda Radzinského Divadlo za časů Nerona a Seneky. Hra je jednoznačným pokusem o vytvoření společenského znakového obrazu a minulosti sovětské země. Soubor tuto filozoficky komplikovanou předlohu velmi razantně upravil a oklestil v řadě významů a kontextů, takže ji v podstatě interpretuje jako příběh o životě a zločinech císaře Nerona, bez hledání hlubších příčin a souvislostí. Ve smyslu přečtení, výkladu hry proto leccos nefunguje. Jeden z problémů této inscenace vidíme právě v jednostranném přečtení textu Radzinského hry. Vzhledem k této skutečnosti je obtížné pojmenovávat i použité výrazové prostředky a kvalitu hereckých výkonů, protože je třeba uvádět je do kontextu s ideově uměleckým celkem inscenace. Přesto je třeba poznamenat, že se režisérovi podařilo udržet po celé představení temporytmus a pozornost diváků a že jde o inscenaci výrazných kvalit divadelních. V použitých prostředcích je však neutříděna, v širokém rozmezí od znaku přes ilustraci až k naturalistickým prvkům artaudovského divadla krutosti. Tyto prostředky však v inscenaci existují samy o sobě a nevytvářejí vzájemným smysluplným propojením širší jasné významy a kontexty. Ale nesporně nám Rádobydivadlo poskytlo mnoho podnětů k přemýšlení.
EXNAROVÁ, Alena: [Divadelní soubor Rádobydivadlo OB Klapý si zvolilo…] Větrník: zpravodaj XIX. Národní přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů. 1988, č. 5 (12. 10.), s. 3 (Bl. č. 209/88)
Základem inscenace DS Rádobydivadlo OB Klapý je podstatná dramaturgicko-režijní úprava filozofického dramatu Edvarda Radzinského Divadlo za časů Nerona a Seneky. Přesto, že úprava zbavuje text mnohoznačnosti, posouvá funkce postav (určité zploštění tématu postavy Seneky), zjednodušeně se soustřeďuje na příběh, zhlédli jsme představení výrazných divadelních kvalit, kterému dominuje výkon ing. Vladislava Kaspara v roli Nerona.
FIXOVÁ, Kateřina; SCHEJBAL, Milan. Míří Vysoké vysoko? Amatérská scéna. 1988, č. 12, s. 3-5 – kráceno
Co bude dál?
V současné době připravují (členové Rádobydivadla podle Ladislava Valeše – pozn. raK) autorskou záležitost. V této nové inscenaci se v podstatě trochu odkloní od svého dosavadního tématu. Dosud se totiž věnovali hrám, které byly svým sdělením situovány do tragické polohy. A nyní se rozhodli pro grotesku. Ale stejně to bude spíš inklinace k humoru černému, k absurditě. Zatím je připraven koncept textu a pevný tvar bude vznikat až během zkoušek za přispění celého kolektivu. Je to tedy takové dobrodružství, nesmírně lákavé, inspirující, a všichni věří, že povede ke zdárnému konci. Na této nové inscenaci se bude dělat i s mnoha novými lidmi, neboť ti, kteří pracují na současných inscenacích, dostanou jakousi dohodnutou hereckou pauzu po vyčerpávající práci na inscenacích předchozích.
DNES hrají. O práci souboru nám povídal jeho vedoucí a režisér Ladislav Valeš. Větrník: zpravodaj XIX. Národní přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů. 1988, č. 4 (11. 10.), s. 3-4
glosa
I když šlo o hru sovětského autora, byla v dané době jejího nastudování a uvedení velice odvážnou. Její jinotaje mnohdy nepochopila nebo nechtěla pochopit kritika, ale většině diváků bylo její poselství jasné.