Hvězdy na ranním nebi

Alexandr Galin: Hvězdy na ranním nebi

„Perestrojková“ tragikomedie, v níž se hraje o hvězdách i o kapavce. O vyhnanství moskevských prostitutek v době olympijských her. Cesta za svobodou duše je složitá. První „klapská dámská jízda“. Jen pozor na ten oheň, pane Valeši…

Překlad Jana Klusáková, režie Ladislav Valeš, scéna Vlastimil Mareš. Účinkující: Jaroslava Maťáková (Marie), Liběna Štěpánová (Lóra), Eva Andělová (Valentýna), Hana Zemanová (Anna), Eva Hadravová (Klára), Jan Holfeuer (Nikolaj) a Vladislav Kaspar (Alexandr).

Premiéra 15. 4. 1991 v Klapém, 2. premiéra 7. 6. 1991 v rámci Libochovického divadelního léta, naposledy 12. 10. 1991 ve Vysokém nad Jizerou, hráno 14x  – 5. premiéra souboru

Z celkového počtu repríz účast na přehlídkách:

• účast na regionální přehlídce Josefodolské divadelní jaro 1991 – cena za režii Ladislav Valeš, cena za nejlepší herecký výkon Hana Zemanová, ceny za herecký výkon Eva Andělová a Jan Holfeuer, cena za inscenaci, nominace na KDP Vysoké nad Jizerou,
• účinkování na Libochovickém divadelním létu 1991,
• účast na národní přehlídce Jiráskův Hronov 1991,
• účast na KDP ve Vysokém nad Jizerou 1991.

napsali o nás

Pátým souborem hostujícím v soutěži Libochovického divadelního léta byl DS Rádobydivadlo OB Klapý. Představil se inscenací dramatické předlohy A. Galina Hvězdy na ranním nebi. Skutečně předlohy, protože režisér Ladislav Valeš (spolu se slušně disponovanými herečkami) ve svém přístupu autorův záměr překročil. Neopustil! – Jen ve snaze z čechovovsky laděného textu o jednajících postavách padlých dívek a ochrance kolem jejich vynuceného pobytu na odlehlém místě od centra dění olympijských her se pokusil posílit průběh milující se dvojice mladých lidí… On – příslušník ostrahy, ona – prostitutka. Lze jistě formulovat argumenty pro i proti posunu v inscenačním záměru a diskutovat, zda autor to myslel tak, či onak. Rozhodující je, že jsme se dívali na zajímavé a místy velice poutavé situace, v nichž se s úspěchem představily Eva Andělová v roli Valentýny, Jaroslava Maťáková jako Marie, Eva Hadravová coby Klára, Lóra Liběny Štěpánové či Anna Hany Zemanové. A je to právě představitelka Anny, která posouvá zájem diváka cestičkou zvědavosti, co se vlastně z obrazu, přerostlé situace nepočestným panen, vyvine. Herecky spolehlivá byla opět Eva Andělová v postavě Valentýny, značným příslibem do budoucna byl výkon Jana Holfeuera. Režisér Ladislav Valeš znovu prokázal, že jeho dramaturgicko-režijní přístupy jdou za rámec běžných konvencí tradicionalismu v amatérské divadelní tvořivosti.

KRÁL, Vlastimil. V Libochovicích diváci shlédli poslední dva „kusy“. Zaps. (ich). Proud : Týdeník litoměřického okresu 14. 6. 1991, č. 24, s. 4 – kráceno

MIMOCHODEM… 

Diskuse, tentokrát na požárnické téma, se rozvinula nad představením Galinovy hry Hvězdy na jitřním nebi, kterou přivezl soubor z Klapý (mimochodem právě tato inscenace dala vzniknout rčení „já jsem z toho klapý“, které se záhy vžilo). Profesor Císař se svěřil, že to byl jeho nejsilnější požárnický zážitek v divadle. Paní Černíková-Drobná se připojila s tím, že už pamatuje několik požárů v divadlech (po malém uzardění přiznala, že včetně požáru Národního divadla), proto seděla ve střehu a s nohou nakročenou k východu divadla. Do diskuse se přihlásil jeden muž a s naprosto vážnou tváří na adresu inscenátorů řekl: „Dovolte radu, na textil a papír se nepoužívá hasicí přístroj s náplní CO2. Byl jsem v tomto oboru školen.“ Dodatečnou hrůzu a děs vzbudil režisér inscenace pan Valeš, který s úsměvem zavyprávěl příhodu o tom, jak jednou takhle na jevišti zapálili a představitelka Valentiny nemohla hasicí přístroj uvést do chodu. Aby zmírnil negativní dopad svých slov, ujistil přítomné, že od té doby s sebou soubor raději vozí přístroje dva.

PRCHALOVÁ, Radka. Diskuse je, když… Amatérská scéna. 1991, roč. 28, č. 11, s. 15