Liz a Betty

Liz Fullerová: Liz a Betty

Duchaplná komedie o nevšedním setkání kdysi slavné hollywoodské herečky, sarkastické Bette Davis a její obdivovatelky Elisabeth Fullerové. Čili sólo pro dvě herečky o setkání ženy v domácnosti s filmovou hvězdou.

Videonahrávka Jiráskův Hronov 2007

Překlad Marta Skarlantová, režie Ladislav Valeš, scéna, světla a zvuk Pavel Hurych, kostýmy kolektiv, výběr hudby Veronika Týcová. Účinkující: Veronika Týcová (Liz) a Eva Andělová (Betty).

První uvedení 30. 9. 2006 v Klapém, naposledy 17. 2. 2008 v Opočně, hráno 30x – 20. premiéra souboru

Z celkového počtu repríz účast na přehlídkách:

účinkování v rámci Rádobyfestu 2006,
účinkování v rámci projektu Divadelní Roudnice 2006,
účast na krajské přehlídce Wintrův Rakovník 22. 3. 2007 – čestné uznání za herecký výkon Eva Andělová, cena za inscenaci, doporučení na národní přehlídku z 2. místa,
účast na národní přehlídce Divadelní Děčín / Divadelní Třebíč 12. 5. 2007 – čestné uznání za herecký výkon Eva Andělová, doporučení na Jiráskův Hronov,
účinkování na 2. ročníku přehlídky Litoměřické divadelní třídení,
účast na národní přehlídce Jiráskův Hronov 5.-6. 2007,
účinkování v rámci Divadelního podzimu Jiřího Šatopleta Říčany 2007,
účinkování na 5. Konečně kláštereckých divadelních žních 2007,
účast na Radnické divadelní přehlídce v řijnu 2007,
účinkování na přehlídce v Bělé pod Bezdězem 23. 11. 2007,
účinkování v rámci Divadelních večerů V. Dědka v Mělníce 27. 11. 2007.

napsali o nás

Stává se to. Ne příliš často, ale stává. Jednoho dne u vás zaklepe na dveře idol vašeho dětství a rozhodne se s vámi měsíc bydlet. Když vás po měsíci opustí, je z vás někdo jiný než předtím. Tohle se přihodilo americké dramatičce Liz Fullerové s hvězdou amerického filmu 30.-50. let Bette Davisovou a zasáhlo ji to natolik, že popsala svůj zážitek v silné autobiografické hře Liz a Betty, uvedené na Winterově Rakovníku Rádobydivadlem Klapý v režii Ladislava Valeše (česká premiéra v Divadle Ungelt byla pod názvem Perla Hollywoodu a já). Text je laděný silně epicky, je vlastně vyprávěním Liz, do kterého Betty vstupuje. Ostatní postavy, jakož i všechna prostředí, jsou evokovány pouze hrou dvou představitelek hlavních rolí a o to větší tíha na nich leží. Rádobydivadlo má pro tyto role dvě skutečně výtečné interpretky: Veroniku Týcovou (Liz) a Evu Andělovou (Betty). Jejich výkony jsou hlavní devizou inscenace a posouvají ji do poměrně vysokých pater českého amatérského divadelnictví. … Dlužno ještě zmínit, že Veronika Týcová vytvořila zřejmě nejkvalitnější výkon celé přehlídky a pouze fakt, že se jedná o herečku profeisonální, porotě zabránil v jejím ocenění.

SCHEJBAL, Milan. Hororový Wintrův Rakovník. Amatérská scéna. 2007, roč. 44, č. 2, s. 15-18

Všechno bylo víceméně „jak má být“, ale to je pro tuto dramatiku málo. Text byl kultivovaně přečtený a kultivovaně zahraný. Nic víc, nic míň. Obě herečky ukázaly schopnost zvládnout velkou textovou plochu, vnímaly se, dokázaly rozehrát většinu situací k pointám a závěrečné entrée s čtením dopisu vyvolalo jistě v mnohých divácích slzy. No a co? Všichni cítíme, že to byly vyvolané uměle, násilně, podprahově. Všechno bylo v zásadě dobře, ale současně úplně špatně. Pokud divadlo má za úkol zbavovat nás klapek růžových brýlí a ukazovat svět kolem nás v nějakém ostřejším nasvícení, je Liz a Betty někde úplně jinde. Ty brýle nám nasazuje. I když to jsou brýle, jež – snad – oživí divákovu citovou stránku. A každý z nás potřebuje občas pohladit a utvrdit se, že jej mají jiní rádi. Jsme-li ale na festivalu, který na divadlo klade náročnější úkoly a cíle, musíme tuto hru i její inscenaci odsoudit a označit za kýč. Milan Uhde v jednom svém nedávném fejetonu kýč bránil. Potřebuje jej jeho maminka, aby vůbec dokázala v tomto světě žít. Má pravdu a potřeba kýče je dnes veliká. Já ale tvrdím, že kýč a sentiment jsou pro slabochy. I když je to kýč, který nám pomáhá žít.

HULEC, Vladimír. Bůh pohne i horami. Recenze. Zpravodaj Jiráskova Hronova. 2007, roč. 77, č. 5, s. 4