Naše městečko

Thornton Wilder: Naše městečko 

Neobyčejná hra o obyčejných lidech. „Představení o osudech a všedních starostech obyčejných lidí, kteří navazují na smrtí přerušenou činnost svých předků, aby jejich děti mohly pokračovat v jejich činnosti, až sami zemřou; představení o nepřetržitosti lidského rodu.“ (Jarmila Černíková)

Videonahrávka Divadelní Třebíč 2001

Překlad Martin Hilský, režie Kateřina Fixová, výprava Kateřina Fixová, Jaroslava Maťáková a Pavel Hurych, světla a zvuk Pavel Hurych a kolektiv. Účinkující: Ladislav Valeš (Asistent), Jaromír Holfeuer (Doktor Gibbs), Eva Andělová (Paní Gibbsová), Lenka Šťastná (Rebeka Gibbsová), Vojtěch Efler (George Gibbs), Pavel Macák (Redaktor Webb), Dana Cendrová (Paní Webbová), Eva Frková (Emilie Webbová), Pavel Šíp (Wally Webb – tuto roli hrál i Ladislav Štěpán) a dále Václav Frk (Howie Newsome a Simon Stimson), Miroslav Anděl (Strážník Warren, Sam Craig), Liběna Štěpánová (Paní Soamesová – roli jednou zaskočila Veronika Týcová), Jaroslava Maťáková (Profesorka Willardová – tuto roli zaskočila několikrát Veronika Týcová), Veronika Týcová (Joe Crowell ml., Si Crowell), Pavel Hurych (Pavel Hurych).

Premiéra 23. 6. 2000 v  rámci Libochovického divadelního léta, naposledy v Libotenicích 20. 1. 2002, hráno 20x – 16. premiéra souboru 

Z celkového počtu repríz účast na přehlídkách:

• účinkování na Divadelním podzimu Jiřího Šatopleta Říčany 2. 11. 2000,
• účast na Hrádeckém divadelním podzimu Hrádek nad Nisou 2000 – cena za inscenaci, cena za herecký výkon Vojtěch Efler, Eva Frková a Ladislav Valeš,
• představení v divadle Solidarita Praha 5. 3. 2001 – pro studenty University třetího věku, tedy – podle tisku – pro „200 čiperných důchodců-intelektuálů“,
• účast na krajské přehlídce Děčínská brána – ceny za herecký výkon Vojtěch Efler, Eva Frková a Pavel Macák, cena diváka, cena za inscenaci, nominace na národní přehlídku,
• účast na národní přehlídce FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč 16. 5. 2001 – čestné uznání za herecký výkon Vojtěch Efler, cena za herecký výkon Jaromír Holfeuer, cena za podíl na scénografii hry Jaroslava Maťáková, doporučení na Jiráskův Hronov ze 3. místa,
• účast na přehlídce Za dačickou kostku cukru – cena za osobité zpracování inscenace, cena za ženský herecký výkon Eva Frková,
• účast na národní přehlídce Jiráskův Hronov 8. 8. 2001,
• představení bylo součástí 1. ročníku Rádobyfestu.

napsali o nás

Wilder měl svá období slávy a zatracení, vrcholů a pádů do zapomnění. Nicméně, a o tom je i Naše městečko, jeho tvorba se vyznačovala upřímným, hlubokým lidstvím bez přetvářky. Touto hrou dokázal vykreslit na rodinách doktora Gibbse a redaktora lokálního plátku Webba charakteristické rysy americké společnosti 30. let, které ovšem mají mnohem širší platnost.

            „Městečko“ je hrou o obyčejných lidech, žijících běžný život na tuctovém maloměstě, jakých se najde ve světě bezpočet. Jejich starosti a radosti, přes propast 63 let od vzniku hry, jsou však i starostmi a radostmi našich současníků. Možná právě tato nadčasovost neobyčejné hry o obyčejných lidech dokázala její protagonisty v hlavních i epizodních rolích, vedené ovšem profesionální režisérkou, přivést k neobyčejnému výkonu, hodnému profesionálů. Možná také, že více či méně hráli i své vlastní životní prožitky, kdo ví.

VANŽURA, Václav. Naše městečko. Haló noviny 25. 8. 2001 

Nehraje se na jevišti, ale v poloaréně, blízko divákovi. Černý horizont, zprvu černě odění herci. Kostýmy přehozené přes paraván, nejnutnější scénické prvky, variabilní a snadno přestavitelné. Všichni herci se nevtíravě zapojují v průběhu představení přestavbou, podáváním předmětů. Kostýmy z paravánu postupně mizí, tak jak je postavy oblékají. Všechno dění na scéně organizuje asistent. Se zájmem sledujeme, jak hrají, jak tematizují využívání scénických prvků a rekvizit i temporytmus inscenace, jak vstřícní jsou ve zveřejňování nitra postav. Vynikající zvuková složka jen zvýrazňuje atmosféru idylických obrázků ze života. Vnímáme laskavost pohledu, vnímáme, že jde o přitakání životu. Ale přesto máme chvílemi pocit únavy. A také si klademe otázku o smyslu sdělení. Jistě bylo úmyslem souboru předat nám více než ony výše zmíněné obrázky. Jenže my už jenom kalkulujeme, co asi to mělo být. Že i obyčejný život, který nepřináší vnější vzruchy, má svou hodnotu? Že i v tom zdánlivě idylickém obrazu se lidé nevnímají?

Rádobydivadlo Klapý. Thornton Wilder. Naše městečko. Divadelní Třebíč. Zpravodaj X. Národní přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla. Květen 2001. Číslo 2. S. 2

 Naše městečko bylo kdysi odvážnou a novátorskou divadelní hrou, která rozbíjela konvence a tradice dramatické, takže při její římské premiéře v roce 1940 vytáhli již zestárlí futuristé dělat skandál, neboť obviňovali jejího autora Thorntona Wildera, že jim zcizil jejich experimentální výboje. Rádobydivadlo v ní přitakalo laskavě, s pochopením a jemným úsměvem věčnému koloběhu lidského každodenního bytí. A jako by zapomnělo, že v závěru se mrtví odmítají vracet do světa živých, protože jim v něm vadí jakási povrchnost, lhostejnost ve vnímání života. Byl jsem skutečně velmi zvědav, jak se soubor z Klapý, jehož si velice vážím pro jeho věčné bouřlivácké, a někdy až běsovské hledání, vyrovná s tímto textem, jaký mu dá dnes smysl. A nalezl jsem jej pouze v třebíčském představení v přitakání klidu obyčejného života.

Zábavnost či psychorekreativnost nespočívá jenom v tom, že se hrají tituly, které jsou napsány pouze k tomu, aby se lidi bavili. Jde často i o texty náročné a kvalitní (Naše městečko k nim patří), které se inscenačně posouvají do těchto poloh. Inscenace Rádobydivadla to učinila tak, že potlačila ten hodně pesimistický a tím zneklidňující závěr.

CÍSAŘ, Jan. 10 + 1 + 29. Amatérská scéna. 2001, roč. 38, č. 3, s. 5-9 

Inscenátoři dospěli k významové a výtvarné koncentraci prostoru, v němž schopnost přiznání abstraktních konstrukčních prvků z konkrétního materiálu vytváří pocit skutečnosti naprosto věrně. Syntetický promyšlený prostor, rozdělený na části přípravny (kostýmy, potřebné rekvizity a scénické detaily, herce) a vlastního hracího prostoru. Tento scénický celek je funkčně domyšlen a prokomponován v každém detailu, prvku a předmětu. Vzniká tak přetvořený jevištní obraz, tvarově, materiálově a funkčně reálný, ale proměněný jak v prostoru a formě, tak i v čase. Použitím minimálních prvků se před diváky mění význam jednotlivých částí dekorace a spolupracuje se s divákovou představivostí. Citlivost a plynulost přestaveb přispěla k celkovému výbornému vyznění inscenace.

PITR, Jiří. Zamyšlení scénografa. Amatérská scéna. 2001, roč. 38, č. 3, s. 17

 MIMOCHODEM… 

Rádobydivadlo bylo osloveno ředitelem Správy památkových objektů okresu Litoměřice Zdeňkem Klimešem, aby pro louku s přirozeným hledištěm, vzniklou rekultivací starého višňového sadu na Podhradíně pod Házmburkem, nastudovalo hru na motivy lidové pověsti o sani Okřence. (Deník Litoměřicka 31. 7. 2001)

Krok k nesmrtelnosti Pavla Macáka – dostal zakázku vytesat Marii s Ježíškem pro pražský chrám sv. Vavřince (tzv. Petřínská Madona, 170 cm).

18. 12. 2002 se konal křest knihy Oldřicha Doskočila Z dějin litoměřického divadla a divadelnictví – medailon Rádobydivadla se objevuje v páté části.