Mikve

Hadar Galron: Mikve

Mikve se zabývá rolí žen v ortodoxní židovské společnosti, kde jsou svázány přísnými pravidly. Do mikve přijde nová lázeňská, která postupně poznává těžké problémy přicházejících žen a chce jim pomoci. Ony se však staví proti ní. Až vyhrocená situace je dokáže sjednotit a postavit se svazujícím pravidlům.



Překlad Ester Žantovská, režie Ladislav Valeš, scéna a výroba scény Jaromír Holfeuer, Jaroslav Plch a Jaroslava Maťáková, kostýmy Jaroslava Maťáková a Olga Psotová, výběr hudebních nahrávek Lenka Svobodová-Šťastná, hlasové nahrávky Jaroslav Kodeš a Rudolf Kvíz, světla a zvuk Jan Kaška a Pavel Hurych, grafická úprava programu Pavel Macák. Účinkující: Eva Andělová (Šošana), Veronika Valešová (Šira – tuto roli převzala Pavla Umhöhová), Liběna Štěpánová (Hindi), Lenka Svobodová-Šťastná (Tehíla), Dana Cendrová (Chedva), Jaroslava Maťáková (Esti), Marcela Vykouková nebo Petra Maťáková (Miki) a Karolína Baňková (Elíševa).

První uvedení 1. 10. 2011 v Klapém v rámci Rádobyfestu, premiéra 14. 11. 2011 v Lounech, naposledy 9. 11. 2013 v Radnicích, hráno 21x – 28. premiéra souboru

Z celkového počtu repríz účast na přehlídkách:

  • první uvedení v rámci Rádobyfestu 2011,
  • účinkování na přehlídce Modrý kocour v Turnově 25. 2. 2012,
  • účast na krajské přehlídce Děčínská brána 24. 3. 2012 – cena za scénu Jaromír Holfeuer, čestné uznání za představení a doporučení na národní přehlídku,
  • účinkování v rámci 3. Divadelní benefice ochotnických souborů Litoměřice 21. 10. 2012 – cena diváka,
  • účinkování na 10. Světových divadelních žních v Klášterci nad Ohří 2. 11. 2012,
  • představení v Teplicích v rámci židovského festivalu 24. 2. 2012,
  • představení v Divadle rozmanitostí Most 24. 4. 2013,
  • účast na přehlídce Hanácký divadelní máj v Němčicích nad Hanou 3. 5. 2013 – cena za režii Ladislav Valeš, cena za ženský herecký výkon Liběna Štěpánová, čestná uznání za herecký výkon Eva Andělová, Dana Cendrová, Pavla Umhöhová, Petra Maťáková, Jaroslava Maťáková a Lenka Svobodová-Šťastná, cena za inscenaci, první doporučení na KDP,
  • účast na KDP Vysoké nad Jizerou 13. 10. 2013 – čestné uznání Lenka Svobodová-Šťastná za postavu Tehíly.

ZPĚT archiv her

Napsali o nás

Ve velmi otevřeném inscenačním pojetí představil režisér Ladislav Valeš prostřednictvím osmi hereček publiku hru pojednávající o atmosféře a názorovém konfliktu uvnitř ortodoxní židovské komunity. V prostředí očistné lázně Mikve postupně dozrává „vzpoura“ žen, kterým hrozí označení za „vzpurné ženy“ a exkomunikace z náboženského společenství, pokud se ozvou proti psychickému i fyzickému týrání. Autorka se kvůli prezentaci svých „svobodomyslných“ názorů setkala s potížemi v reálném životě.

            Zatímco některá jiná inscenační pojetí pracují v této hře ve scénách vstupu do Mikve např. se stínohrou a siluetami za plátnem, Valeš pojal věc „naturalisticky“. S nahotou na scéně ovšem neplýtvá a pracuje s ní sice velmi otevřeně, ale smysluplně.

            Na představení se sjelo z širokého okolí sedmdesát diváků, kteří poselství hry i tento inscenační přístup plně přijali. „Samozřejmě jsme o užití nahoty na scéně v souboru museli mluvit a vše si motivačně vysvětlit. Máme za sebou nějakých pět repríz a zatím nikde jsme se vůči tomu od diváků nesetkali s nějakým odmítnutím,“ uvedl po představení režisér.

(jv). Téma hry Mikve i nahotu na scéně publikum vzalo. Jihlavské listy 03. 02. 2012. S. 9 (Dobronínské chumelení)

 Hra sama by se mohla zdát divákovi odtažitá pro množství reálií českému svobodomyslnému člověku odtažitých, kdyby se nepodařilo touhu po osvobození zobecnit a rozehrát ji v přesně určených situacích, kde postavy řeší svůj problém bohatým hereckým jednáním a zobrazují rozpor svých životních situací. A tady je hlavní problém inscenace. Nedochází ke konfliktu mezi rozhodováním a postojích lázeňské Šošany (která spíše bez proměny sděluje myšlenky v monotónní textové rovině) a mezi mladou pracovnicí Širou (spíše něžně lyrickou, než hybnou silou) a inspirací proti náboženské doktríně.

LAURIN, František. Recenze – Rádobydivadlo – Mikve. Větrník. 2013, roč. XLIV., č. 4, s. 2-3

 Emancipace žen je velké téma. Představení Mikve ženám v naší společnosti připomnělo, kde před „pár lety“ ještě byly. Dvouhodinová hra přibližující život dcer Izraele nebyla bohužel herecky zvládnutá. Postavy jsou ohromným způsobem psychologicky bohaté, ale toho herecky nevyužily. Chybělo nám napětí a věrohodnost. Herečky mnohdy sdělovaly svůj vnitřní boj pouze textem, nikoliv však prožitkem. Mnozí z nás se opravdu nudili.

            Během naší besedy jsem zjistila, že pánskou část semináře zaujaly pouze „odhalené“ scény, naopak nás dívky téma nesmírně zasáhlo. Nicméně bych alespoň za sebe chtěla poděkovat za představení, protože jsem si uvědomila, že kdybych bydlela o pár tisíc kilometrů dál, nebylo by mi dovoleno tento článek napsat.

BURIÁNKOVÁ, Anežka  (za KDP mladým). Mikve. Větrník. 2013, roč. XLIV., č. 4, s. 3

ZPĚT archiv her